Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Památky

 

                                                                              Kostel svaté Kateřiny

Byl vybudován jako náhrada za původní zničený kostel ve vesnici Mladá. Stavba je postavena ve stylu novogotickém. Interiér je zajímavý svou originální vnitřní malbou, kterou provedli ruští váleční zajatci v letech 1915-1919 v pravoslavném stylu.

Vybavení kostela je trojího původu.  Část zařízení sem byla přenesena ze zaniklého barokního kostela v Mladé (oltáře a některé lavice), část byla vyrobena přímo pro kostel (nová zpovědnice) a část byla pořízena a darována farníky (sochy Ježíše Krista a Marie nebo některé svícny).

Svatá Kateřina se narodila v Egyptě na konci 3. stol. Byla neobyčejně moudrá a krásná. Nechala se pokřtít a ve své víře byla pevná, odolávala nátlakům pohanských mudrcům a vyvracela jim jejich pochybné nauky. Císař se rozhněval a nechal za to Kateřinu umučit.

 

                   

 

  Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích

Zřízení vojenského hřbitova je úzce spjato se začátkem první světové války a zajateckým táborem. Zemřelí rakousko-uherští vojáci byli pochováni do roku 1915 na civilním hřbitově v Milovicích a s nimi i první ruští váleční zajatci, těch bylo 46.

Zásadní změna nastala právě v roce 1915 po vstupu Itálie do války.  Do zajateckého tábora v Milovicích začali proudit italští zajatci. V polovině roku 1915 byl počet zajatců 25 391. Zemřelým ruským válečným zajatcům zpíval pěvecký sbor složený z ruských válečných zajatců.

Za druhé světové války přešla správa hřbitova pod německou brannou moc, která se něj také zajímala. Během války na něm bylo pochováno několik desítek Němců, pět ruských vojáků a z toho jedna žena.

Dnes vypadá hřbitov přijatelně a můžeme říci, že i po 100 letech projevuje Itálie zájem o své válečné zajatce. Každoročně se na začátku listopadu koná pietní akce.

       

 

Kaplička sv. Jana Nepomuckého v Benátecké Vrutici

Stavba z roku 1846, uvnitř kapličky se nachází socha sv. Jana Nepomuckého.

V 19. století se v kapličce konaly různé pobožnosti.

 

 

 Pomník obětem I. a II. světové války

Pískovcová socha od sochaře J. Deyla nepředstavuje tradiční typ pomníku.Zároveň svým pojetím oslavuje vznik prvního samostatného československého státu. Na pravou stranu pomníku byla dodatečně vysekána jména obětí II. světové války.

Dílo je evidováno jako pietní místo v seznamu válečných hrobů Ministerstva obrany České Republiky.

 

 

Pomník obětem I. světové války v Benátecké Vrutici

Dílo je věnováno památce padlých občanů Benátecké Vrutice v I. světové válce.

Pískovcová socha znázorňuje truchlící ženu.

 

 

Socha sv. Antonína Paduánského

Barokní socha z roku 1738 je jednou z nejstarších milovických památek zapsaných Ministerstvem kultury ČR v Ústředním seznamu kulturních památek. Autorem  sochy  z jednozrnného pískovce je nejspíše sochař František Adámek z Benátek nad Jizerou. Originál sochy světce byl původně umístěn na křižovatce ulic 5. května a Družstevní.  Vlivem působení klimatu došlo ke značné degradaci sochy. Z důvodu zachování této významné památky bylo nezbytně nutné provedení restaurátorských prací. S ohledem na její zachování již nebyl možný návrat na původní místo, kde byla vystavena povětrnostním vlivům a dalším poškozením, a proto byl originál sochy na základě doporučení Národního památkového ústavu přemístěn do atria milovické radnice na nám. 30. června.

 

 

Kamenný mostek v Benátecké Vrutici

Kamenný mostek přes potok Mlynařici se nachází jihovýchodně od jádra Benátecké Vrutice. Historicky cenná stavba zapsaná v ústředním seznamu kulturních památek byla postavena v 19. století na staré cestě vedoucí z Lysé nad Labem do Benátecké Vrutice. Jednoduchý jednoobloukový mostek z kombinovaného kamenného a cihlového zdiva představuje památkově hodnotné a ve středních Čechách zcela ojedinělé mostní dílo, které dokládá původní komunikační uspořádání a představuje výrazný krajinotvorný prvek.

 

 

 

Kovový kříž

Drobná sakrální památka se nachází u výjezdu z Milovic směrem k obci Zbožíčko. Kovový kříž s tělem ukřižovaného Krista je přibližně 60cm vysoký  a spočívá na prostémj, zděném a bíle umítnutém cca 150cm vysokém podstavci , na jehož západní straně je při podrobném prozkoumání znatelné torzo nápisu, která nám v minulosti jistě prozradilo něco k historii této drobné sakrální památky. I dnes z něj můžeme vyčíst, že na tamto místě snad stojí již od roku 1880.

 

Pomník "BEZ DOMOVA" v Benátecké Vrutici

V malém parčíku je v sousedství autobusové zastávky Benátecká Vrutici umístěn památník z leštěného kamene s nápisem: BEZ DOMOVA… NEZAPOMEŇ NA LÉTA 1940-1945.Pomník připomíná temnou dobu historie dříve samostatné obce Benátecká Vrutice, kdy v roce 1940 došlo, na základě rozhodnutí  německé vojenské správy, k nucenému vystěhovaní všech místních obyvatel a během válečných let ke zničení až 60% stavení. Z místních kronik je zřejmé, že mnohé stavby byly po válce opět obydleny původními obyvateli a došlo tak k obnově obce na stejném místě.

 

Pomník osvobození

tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9.5.1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci 2. světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května

 

 

Památka židovské rodině Geigerovi - obětem holocaustu


Kdo byli Geigerovi?
Geigerovi žili v Milovicích od počátku 20. století. Od ostatních obyvatel se lišila jen tím, že se hlásila k judaismu, židovskému náboženství. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se židovská rodina Geigerových ocitla v nedůstojném postavení, na vlastní kůži pocítili, co znamená konečné řešení židovské otázky - holocaust.

Více na webu kam-zmizeli-geigerovi.webnode.cz
nebo v knize "Kam zmizeli Geigerovi?", kterou si můžete zakoupit v informačním centru
.

TOPlist